Máchův Máj

Ve škole jsme se museli učit nazpaměť něco z Máchova Máje. Ten začátek mi přišel trapný, tak jsem se naučil kus 4. zpěvu, který mi přišel temný a zajímavý.

Avšak ouha, takových slov – to mi nešlo do hlavy. Tak jsem si to zhudebnil a hrál dokola. I brácha, který to jen poslouchal, se ten kus naučil dřív než já. Tady jsem vyhrabal svou starší „nahávku“ a zde je text:

A kolem lebky pozdní zář
se vložila, co věnec z růží;
kostlivou, bílou barví tvář
i s pod bradu svislou jí kůží.
Vítr si dutou lebkou hrál,
jak by se mrtvý z hloubi smál.
Sem tam polétal dlouhý vlas,
jejž bílé lebce nechal čas,
a rosné kapky zpod se rděly,
jako by lebky zraky duté,
večerní krásou máje hnuté,
se v žaluplných slzách skvěly.

V roce 2020 jsem to nahrál na lepší mikrofon, ale lepší hudba to ani není :-)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *